Až zase jednou budu mít čas, určitě si zajdu na maškarní ples. Toho letošního sedím v koutě a bázlivě pokukuji po děvčeti mého snu. Protančilo téměř celý večer a s nápadníky také nevyšla naprázdno. Chci aby děvče bylo moje. Ovšem, jak to udělat, jak to říct? Kolem spousta prvotřídně zmaskovaných obličejů, se svým převlekem eurokrabičky od zápalek nemám dvakrát vyhráno.

„Co takhle posmutníváváte, pane krabičko?“, optala se maska princezny z Walesu. „Ále, vidíte támhletu? Je dívka mých snů, a nevím jak jí to říct.“ I přidal se rybář do hovoru: „Je pěkná, jen co je pravda, chtělo by to rafinovanou návnadu, umíte tančit?“ „Přiznám se, teď hrají valčík že? Moc neumím.“ Zvolna početný hlouček všelisjakých mudrlantů se kolem mne utvořil… „Je to snadné, nemusíte znát tančit, budete dělat primárně pohyby a dívka vám bude sekundovat“, prozradil elektrikář.

„Myslíte, že nebude zadaná?“ táži se do hejna masek. „Nesmíte se ptát přímo, slečnu taková otázka rozhodí, odpovědi musíte docílit šroubovaně“, prozradil zámečník. „Ano“, přidal se včelař, „slečny nerady štiplavé otázky, chce to jen drobátko popíchnout a slečna spustí sama. A pokud se bude odpovědí vyhýbat, máte vyhráno: je určitě zadaná.“ „Pane včelaři, to jste udeřil hřebíček na hlavičku“, souhlasil truhlář, „tyhle slečny s dlouhým nosem nebývají hloupé. Pokud prohlédne, oč vám kráčí, doporučuji zatloukat a zatloukat.“ „Chytrých a krásou rozmanitých slečen bývá na maškarních plesech jako šafránu, zasadil bych se o to, být opatrný, ať nepláchne tato jistě vzácná příležitost“, myslí zahradník.

„A víte opravdu co chcete? Sečetl jste plusy a mínusy, víte co obnáší namluvit si takovou dámu?“ Mám toho dost, nezajímají mne řeči „chytrého“ matematika, sbírám odvahu a jdu za ní. „Smím prosit?“ „Ale jak si přejete.“ Jsem překvapený, dokonce sama počala rozhovor: „Je tady horko že?“ Zarážím se: „Vy jste chlap převlečený za ženskou, nemýlím se?“ „Přihořívá.“ Až zase jednou budu mít čas, určitě si zajdu na maškarní ples.

autor: nějakýčlověk

.

Magazín Sluvko

.